Hořká zkušenost
Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, a bohužel někdy i po psech. Často, když si člověk myslí, že vše jde jako po másle, ukolébán ve spokojeném klídku, je znenadání všechno jinak.

Krajská výstava Ostrava 4.8.2007 -výsledky výstavy

rozhodčí: Tibor Havelka

NVP Ml. Boleslav   rozhodčí:  Antonín Tománek

V březnu jsme náš pravidelný výcvik skloubili s pozváním moravských přátel z „Fundláčku" na jejich setkání do Radíkova u Olomouce. V pátek večer jsme se sjeli a ubytovali. Někteří v hotelu, někteří v chatičkách. Po večeři jsme se ve společenské místnosti navzájem představili, seznámili a v přátelské debatě pak jsme probrali chovatelské i výcvikové problémy a myslím si, že jsme se i pobavili.

K napsání tohoto povídání mě inspirovala jedna malá zmínka na nejmenovaných stránkách o novofundlandských psech. Natolik mě zaujala, že jsem si usmyslel ji poněkud rozpitvat, čímž jsem došel k mnoha paradoxním úvahám. Těžko bych mohl seriózně nastínit, co bychom se asi dnes dovídali z učebnic dějepisu. Začal jsem si jen klást všetečnou otázku "Co by bylo bývalo bylo dál, kdyby se něco bývalo nebylo stalo?"

Chtěla bych se s Vámi podělit o radostnou událost ze složení zkoušek. Dne 5. 5. 2007 v Libni jsem se zúčastnila se svými dvěma psy Badem a Dumasem zkoušek ZPU-1. V těchto zkouškách je stopa, poslušnost a speciální cviky ve skupině. Pískat přijela paní Michaela Martinů, která posuzovala velmi korektně.

Již tradiční velikonoční sraz v Srnčí proběhl v tomto roce trochu v komornějším duchu, včetně trochu skromnějšího předzahájení mažoretek skupiny Arnika. Přesto nás však překvapil a potěšil celkem značný počet návštěvníků, kteří se přišli na sedmdesátku přihlášených novofundlandských psů podívat. A že se bylo na co dívat!