Jste zde:  
||
||
Odborné stanovisko k popisovanému případu - syndrom cauda equina (SCE)

Výstava "Džbán 2017 - 50 let NFK ČR"

Články

Odborné stanovisko k popisovanému případu - syndrom cauda equina (SCE)

Článek Nejen DKK může být příčinou pohybových potíží je názorným případem onemocnění, které se může vyskytnout u všech plemen psů jednak ve formě kongenitální (vrozené) bez zjevné plemenné nebo pohlavní predispozice a jednak ve formě získané, kde nejvíce postihuje plemeno NO, LR, NB a obecně větší plemena nejčastěji s počátkem onemocnění mezi 3. a 9. rokem stáří. Syndrom cauda equina, jak sám název vypovídá, je syndrom postižení míchy, resp. míšních nervových kořenů v oblasti posledního bederního obratle a kosti křížové, kde není mícha již kompaktní, ale má tvar provazců, který připomíná „koňský ocas" - odtud název cauda equina. Syndrom proto, že příčin této komprese (tlaku) na koncový úsek míchy a míšní kořeny, které odtud vystupují, je mnoho, ale klinické příznaky jsou stejné, přibližně tak, jak jsou popisovány v předchozím článku. Patří mezi ně z vrozených příčin - přechodový obratel, vrozené zúžení páteřního kanálu, osteochondróza křížové kosti, ze získaných - zlomenina nebo vykloubení obratle, zánět meziobratlové ploténky a přilehlých konců obratlů, zánět obratle, akutní výhřez meziobratlové ploténky, nádory obratlů a nervových kořenů a v neposlední řadě spondylosis deformans, což je i hlavní vyvolávající příčina popisovaného případu (viz dále). Rozlišení vyvolávajících příčin je plně v kompetenci specializovaného veterinárního lékaře za použití diagnostických technik, jako je RTG, myelografie (kontrastní vyšetření míchy), vyšetření krve a mozkomíšního moku, popř. moderních metod jako je CT (počítačová tomografie) nebo MRI (magnetické rezonance). Nedílnou součástí je neurologické a ortopedické vyšetření a důkladná anamnéza, kde může být majitel psa velkým přínosem informací, tak jak je popisován vývoj onemocnění v předcházejícím článku. Rozlišení vyvolávajících příčin je důležité z hlediska typu následné léčby (konzervativní nebo chirurgické) a i z hlediska prognózy onemocnění.

Nyní již konkrétně k syndromu cauda equina. Toto onemocnění probíhá chronicky, v řádu týdnů až měsíců,bolestivě v oblasti bederní, s příznaky občasného kulhání na pánevní končetiny, slabostí pánevních končetin, problémy se zdoláváním překážek, schodů, problémy s posedem. Postupně se přidávají další problémy, jako je nesouměrnost pohybů a koordinace pánevních končetin (ataxie), zejména při obratech, nestabilní záď, porucha nesení ohonu, typické je odíraní horní plochy drápů, popř. poruchy ve vyprazdňování moči a stolice. Později dochází k atrofii svalů pánevních končetin (zmenšení objemu z nečinnosti). Stupeň postižení závisí na tom, do jaké míry jsou postiženy nervy vystupující přes meziobratlový prostor v dané oblasti, především do jaké míry je postižen nervus ischiadicus.

Syndrom cauda equina (SCE)
Syndrom cauda equina - RTG 1
Syndrom cauda equina (SCE)
Syndrom cauda equina - RTG 2

Na snímcích rentgenogramu popisovaného případu jsou viditelné změny v oblasti bederněkřížového spojení (viz červené šipky), jež jsou hlavní příčinou popisovaných příznaků a spadající pod syndrom cauda equina. Z vyvolávajících příčin se zde uplatnil vliv degenerativního onemocnění jménem spondylosis deformans. Jedná se o degeneraci obratlů na všech úrovních, kde vznikají zobákovité výběžky v různých stupních odvislé od délky průběhu onemocnění . Ve většině případů nezpůsobují klinické problémy, pokud postihují jiné meziobratlové prostory (viz modré šipky), ale v případě postižení bederněkřížového spojení a popř. v masívním nárůstu a tlakem na meziobratlový otvor, kde vystupují kořenové míšní nervy mohou způsobit již neurologické příznaky. V našem případě pravděpodobnou příčinou vzniku deformující spondylózy v této oblasti byla určitá nestabilita tohoto spojení, nárůst kostní tkáně a vznik syndromu cauda equina. Samozřejmě vliv zde hrál i pokročilý věk pacienta. Jak již bylo zmíněno výše, s pokračující délkou procesu dochází k stále větší kompresi nervů a vznikají i další příznaky, jako např. poruchy vyprazdňování stolice (viz oranžové šipky), kde je vidět hromadění stolice, rozšíření tlustého střeva.

Závěrem bych chtěl zdůraznit dvě skutečnosti:

1) Ne vždy, jak je vidět na tomto případě, musí být příčina pohybových potíží pánevních končetin způsobena ortopedickou problematikou (např. DKK), ale neurologickou příčinou v postižení koncové části míchy, tedy v syndromu cauda equina. Existuje samozřejmě celá řada dalších onemocnění, které se mohou manifestovat obdobně, ale to je v kompetenci diagnostiky odborníka. Pro majitele je důležité vědět, že existuje i toto onemocnění, které jsem v krátkosti nastínil. Proto doporučení - v případě pohybových potíží pánevních končetin je namístě nejen kontrola kyčelních kloubů, ale i kontrola bederněkřížové oblasti, zejména v případě slábnoucích pánevních končetin, ztráty koordinace pánevních končetin a „škrtání" drápy pánevních končetin při pohybu.

2) Vzhledem k zhoršování příznaků s postupujícím časem je na místě navštívit odborníka již při prvních potížích, odvíjí se od toho úspěšnost chirurgického zákroku a příznivější prognóza, než v pozdějších stádiích, kde pouze konzervativní léčba již nemá takový požadovaný efekt a dochází postupnému zhoršování stavu a recidivám. Rovněž chirurgický zásah na pacientovi s těžkým, rozvinutým a dlouhodobým onemocněním již nemusí přinést kýžený efekt. Platí zde klasické „čím dříve, tím lépe".

Vytisknout E-mail