Narodila se nám štěňata. Oproti očekávání sice jenom tři, ale za to o to větší, bohužel až moc, neboť 70 dkg velké štěňata a navíc s mohutnou hlavou, dají při porodu feně pořádně zabrat. I když porod z tohoto důvodu se trochu protáhl matka byla v pořádku a štěňata? Ta přibývala přímo raketovým tempem, takže již 6 den byla zdvojnásobená porodní váha. Matka šampiónka, otec holandský šampión, nádherná štěňata, zkrátka co si víc přát...
Desátý den však přišla první sprcha. Fena během kojení sebou začala škubat a dostala křeče. Z počátku to vypadalo na poporodní eklampsii z náhlého nedostatku vápníku. U velkých plemen psů se vyskytuje vzácně, (u malých je celkem častá) a navíc obvykle až tak za tři týdnu po porodu, ale říkali jsme takhle rychle přibývající štěňata něco spotřebují. Veterinář neprodleně dodal nitrožilně přísl.dávku vápníku + dalších látek a fena byla v pohodě. Oddechli jsme si. Zároveň jsme nechali udělat biochemická vyšetření. Za další týden se však křeče objevili znova a co bylo horší, pokračovaly. Že by epilepsie? Naštěstí již štěňata žrala sama z mísky. Mezi tím již přispěchala MVDr.Ivana Hulínská, poskytla nezbytnou pomoc, ale ani po další dávce kalcia neustávaly, takže bylo zřejmé, že eklampsie to není. I když se jí podařilo fenu zklidnit, její stav se hodinu od hodiny zhoršoval. Ten epileptický záchvat vypadá spíše na organickou příčinu v mozku! Zněla předběžná diagnosa dr.Hulínské.Mohl by to být nádor,zánět, nebo krevní výron z námahy po těžkém porodu.Chtělo by vyšetření na CT, tedy počítačový tomograf. Kdo zná situaci v humánní medicíně, ví že to není až tak jednoduché zajistit. A pro psa? Věděl jsem však,že u MVDr.ZdeňkaVepřeka na klinice v Mimoni,pravděpodobně jako jediní, jeden mají, bohužel jsem ale také od Dr.Lukáše Duchka věděl, že jsou oba spolu s dalšími kolegy na mezinárodním kongresu v zahraničí. Poslal jsem sice Dr.Vepřekovi SMS, ale naděje na pomoc se zdála být minimální. Bylo pozdě v noci ze soboty na neděli. K mému překvapení odpověď přišla obratem.Právě jsem se vrátil, čekám vás ráno v 10.
Když jsme přijeli, po krátkém zhodnocení situace pravil:"Ale v této situaci by vyšetření MRI, tedy magnetická renonce byla vhodnější a přesnější." Napadlo mě,no jo, ale kde ji vzít? Vzápětí dodal:" Máme tady novou,velice výkonnou, již od května. Jestli souhlasíte, zavolám kolegy a mezi tím připravíme fenu, dáme ji infusi, aby se trochu vzpamatovala.Pak provedeme potřebná předoperační vyšetření" No to byla otázka. Samozřejmě, že jsme souhlasili. Není to sice levná záležitost, (ostatně ani ten přístroj není za babku), ale co by člověk pro psa neudělal. Asta se již mezi tím trochu vzpamatovala po terapii Dr.Hulínské, ale přesto byla jenom stín. Za poslední dva dny ztratila 7kg!
Vyšetření trvající půl druhé hodiny však přestála dobře. V druhé polovině vyšetření nás pan doktor zavolal:"Pojďte se podívat, našli jsme ložisko hluboko v mozkové kůře.

Snímky nálezu

lokalisace v bílé části

v zadním laloku poblíž 3.mozk.komory

Doporučoval odebrat vzorek mozkomíšního moku na histologická a další vyšetření." Zásah do mozku? Další risiko? Hrklo v nás. Následovala společná konsultace s Dr.Hulínskou a s těžkým srdcem i obavami následný souhlas.
Závěr? Špatné i dobré zprávy. Dr.Vepřek pravil:"Cytologické vyšetření negativní, čemuž nasvědčovalo i ohraničení ložiska. Asta i když se z toho dostane a ložisko se po terapii vstřebá, již asi nikdy nebude co bývala. To positivní je, že se vyloučila genetická příčina a tak můžete na této chovné linii bez obav dál pokračovat." A dodal:"Teda klobouk dolů před Vaší doktorkou! Na základě jednoho klinického vyšetření takhle stanovit správnou diagnosu. S tím by mnoho mladších kolegů asi mělo potíže." Odvětil jsem:"Vždyť také Ivanka kromě bohaté praxe má II.atestaci pro malá zvířata a to není zrovna běžné".
My zase musíme říci:"Klobouk dolů před Dr.Vepřekem s jeho přístupem a výborně vybavenou klinikou. A samozřejmě oběma za odbornou a rychlou pomoc při záchraně Asty vřelý dík!"