Image

Zkoušky v Mnichově očima výcvikáře a účastníka 2.5. - 3.5.2009

(aktualizováno 18.5.09)

.

2 - 3.5 2009 pořádala německá sekce mezinárodní organizace BAG-RHV zkoušky z výkonu, dle zkušebního řádu platného od loňského roku. Z Novofundlandklubu ČR se přihlásili a zúčastnili Novofundlandští psi a jejich psovodi ve složení: Zdena Havlínová s Dačim od Trojské skály, Věra Čermáková s Badem od Trojské skály a Dumasem od Trojské skály a Petr Šimek s Dastym od Trojské skály. Původně byli přihlášeni ještě dva Švýcaři, a 4 Němci, z nichž však nakonec nastoupila jen jedna závodnice ze Švýcarska s německým ovčákem a dvě závodnice z Německa, s landsserem a dogou.

My jsme vyrazili v pátek 1.5, v poledne. V 18 hodin jsme dorazili do kempu v Dachau, kde jsme rozbili náš tábor. V sobotu ráno jsme se přesunuli téměř 30 km (přes Mnichov) k jezeru, kde se měly konat záchranářské discipliny. Tam v 9 hodin začal oficiální trénink na vodě pro všechny účastníky. Odpoledne jsme se přesunuli opět po vlastní ose asi 40 km na pozemek Psí školy , kde bylo zahájení zkoušek a vzápětí proběhly discipliny poslušnost a dovednost. Proběhly bez velkých zádrhelů, ale za bouřky a deště, takže jsme byli kompletně a řádně navlhlí. Všichni účastníci obě discipliny absolvovali úspěšně, i když vysílání, při ovladatelnosti na dálku, nebylo na palety, či lavice, ale na body, označené kužely a z odložení psa s odváděním pozornosti se vyklubalo naše dlouhodobé odložení.

Image

Image

Image

Lávka i houpačka při dovednosti byly kratší, než jsme zvyklí. To bylo pár překvapeníček, se kterými jsme si, jak říkám poradili a úvodní dvě discipliny splnili. Pokračování bylo až v neděli, takže jsme se přesunuli opět asi 30 km do kempu v Dachau. Ani jsme si nevyhodili z kopýtek, neboť jsme byli unavení a tak plni očekávání věcí příštích jsme šli spát. Ráno jsme si přivstali, abychom stihli sbalit tábor a poté se přesunuli, opět těch 30 km přes Mnichov, k jezeru na místo konání. Speciály zkoušek začaly dálkovým kondičním plaváním psů za člunem. Já jsem z toho měl dost strach, protože jsem věděl, že naši psi toho letos ještě moc nenaplavili a přes zimu si kondici moc nevylepšili. Ale zvládli to všichni dobře. Pokračovalo se aportem ze břehu a následoval aport ze člunu. Ačkoliv je to zdánlivě lehká disciplina, měli někteří psi problém aport na hladině najít, neboť jim svítilo slunce do očí. Ale zvládli to všichni.

Image	Image	Image
Image	Image	Image

A pak přišla velice těžká disciplina, záchrana tonoucího po výsadku ze člunu. Týmy to zvládaly velmi dobře, ale já za sebe mohu říci, že jsem si sáhl na samé dno svých sil. Následná disciplina, záchrana tonoucího psem ze břehu mi pomohla se vzpamatovat, neboť můj pes ji „vystřihl" sám a na mě zbylo jen, sličnou figurantku oživit. Závěrečná disciplina, distanční plavání se psem nikomu nečinila potíže. Všichni účastníci zkoušku (zkouška záchranných psů RHT-WA stupeň I) splnili.  Co říci závěrem? Ačkoliv nikdo z nás neumí německy, dojmy a výsledky nás potěšily. Figurantky byly vynikající, obsluhy člunů ohleduplné, rozhodčí z Berlína byl spravedlivý. Náš tým byl slušně připravený a velmi disciplinovaný, což velmi ocenil pořadatel.

Mně nezbývá než velice skromně pochválit sebe, jako vedoucího týmu a moji ženu Květu, která nám všem dělala zázemí, navigaci a dokumentaci. Nesmím zapomenout poděkovat Jiřímu Jandovi, který nám dělal „přítele na telefonu" a skutečně nám několikrát svým překladatelským zásahem velice pomohl. Hlavně však musím poděkovat Věře, Zdeně a našim novofundlandským psům za vzornou reprezentaci Novofundlandklubu ČR, za osobní nasazení při plnění této těžké zkoušky a popřát nám všem mnoho sil a chuti do dalšího výcviku našich psích kamarádů.

Petr Šimek 

Foto: Květa Šimková

1.května jsme vyrazili ve složení Petr s Dastíkem,Věra s Badem a Dumasem a já s Dačim na Mnichov, kde jsme se zúčastnili zkoušek vodní záchrany. Se svými pesany jsem už nějaké zkoušky složila, ale upřímně musím říct,že tato  byla jednou z nejtěžších.Zkouška byla rozdělena do dvou dnů, což už samo svědčí o její náročnosti. První den byla poslušnost a dovednosti a druhý den jsme celý den strávili na vodě. Vzhledem k datumu zkoušky bylo jasné že letos se toho na vodě ještě moc nenatrénovalo a tak 300 m plavání psů za člunem bylo dost náročné, ale naši miláčci se drželi skvěle. Nás však nejobtížnější část zkoušky teprve čekala a to záchrana tonoucího, který vypadl ze člunu asi 50 m od břehu, po dalších 20m pak následoval výsadek psa se psovodem a následná záchrana tonoucího. Pak následovala záchrana tonoucího ze břehu, aporty a paralelní plavání se psem. Hodnotil se jak výkon psa tak i výkon psovoda a celková souhra týmu. Zkoušku jsme všichnisložili můj obdiv patří jak Petrovi, který byl s Dastym perfektně připraven, tak i Věře, která zkoušky absolvovala se dvěma psy, což je obdivuhodné. Samozřejmě nesmím zapomenout na Květu, která se nám starala o zázemí a vždy byla tam, kde jsme potřebovali. Byla jako vždy skvělá. Byl to krásný a náročný víkend.

Zdena Havlínová a Dači od Trojské skály